Nejdřív byly navrženy základní druhy typ S, T a M tl. 18 cm. Z těchto byly dále odvozeny další typy prefabrikátů lišící se od základních jak počtem zabudovaných zárodků geomříží tak i výškou (vlivem vedení hlavní trasy). Celkem bylo tedy navrženo 18 typů prefabrikátů. Prefabrikáty byly navrženy z betonu C30/37-3b (XF4) a výztuže 10 505 (R). Minimální krytí bylo navrženo v hodnotě 45 mm.
Pro vyztužení bloku zeminy byly použity jednoosé monolitické geomříže Tensar RE vyrobené z vysokohustotního polyetylénu. Šířka pásů geomříží byla 1,30 m. Tyto geomříže byly napojovány na stavbě na zárodky zabetonované do lícních prefabrikátů pomocí spojovacích tyčí Tensar Bodkin.
Konstrukce zdi byla s ohledem na systém skladby prefabrikátu prováděna postupně po jednotlivých řadách od nejnižšího místa zdi. S ohledem na návaznost s SO 206, výrobní tolerance a dosažitelnou stavební přesnost, se průběžně kontrolovala geometrie zdi. Za účelem vytvoření rovného a pevného podkladu pro ukládání prefabrikátů byl v základové spáře navržen základ z prostého betonu C16/20-2a (XF1).
Zeď byla navržena na 120 let, na zasypání materiálem o velikosti zrn do 75 mm s pokrytím 65% šířky panelů. Zásyp za rubem opěrné zdi mezi jednotlivými vrstvami geomříží byl prováděn z místního materiálu (předrcená pararula). Zásyp byl prováděn po vrstvách max. tloušťky 0,4 m. Do vzdálenosti menší než dva metry bylo nutné pro hutnění použít pouze lehké hutnící zařízení - pěchy, vibrační desky do hmotnosti 1,0 t nebo vedené válce do hmotnosti 1,5 t.
Zeď byla zakončena monolitickou římsou z betonu, na které je podél okraje dopravního prostoru osazeno mostní ocelové svodidlo.
