Nejvýznamnějším činitelem způsobujícím povrchovou erozi je srážková voda, která díky své unášecí schopnosti vyplavuje jemné částečky ze systému zeminy (při přívalových srážkách unáší i větší frakce zeminy). Tvoří se klasické erozivní rýhy a svah sám o sobě působí neudržovaným a neestetickým dojmem. Splavená zemina se navíc kumuluje v patě svahu, zanáší případná odvodňovací zařízení nebo se usazuje na sousedních pozemcích. Míra eroze závisí nejen na množství srážkové vody, ale rovněž na geometrii svahu – obecně jsou dlouhé a/nebo prudké svahy stékající vodou více namáhány.
Způsoby protierozní ochrany svahů
Základní a přirozenou protierozní ochranou svahu je zeleň, která zpomaluje rychlost tekoucí vody, rozptyluje její energii a zmírňuje unášecí schopnost, navíc zpevňuje povrchové vrstvy zeminy kořenovým systémem. Zatímco přírodní svahy se vegetačním pokryvem chrání přirozeně, nové budované nebo rekonstruované svahy jsou zejména v počátečních fázích své životnosti neozeleněné a proto vyžadují dodatečnou povrchovou ochranu. Ta se nejčastěji realizuje pomocí plošných nebo prostorových výrobků vyrobených buď z přírodních materiálů nebo plastu či betonu. Pokud erozivní účinky vody nenarušují pouze povrch svahu, ale snižují jeho celkovou stabilitu, využívají se konstrukční řešení např. na principu vyztužování zemin pomocí geomříží.
Využití kokosové sítě jako dočasné protierozní ochrany
Princip protierozní ochrany svahu pomocí plošných produktů
Používané typy protierozních výrobků
Životnost jednotlivých výrobků je dána výrobní surovinou. Dočasné výrobky jsou plně biodegradabilní (po rozkladu vlivem vlhkosti a teploty nezanechávají žádné chemické zbytky a působí jako přírodní hnojivo) a chrání svah proti erozivním účinkům do doby, než vzroste zeleň, která kompletně přebere protierozní funkci. Výrobky ze slámy mají funkční životnost cca 1 rok, z juty 1 až 2 roky, z kokosu kolem 3 let a ekotextilie z biomasy fungují 3 až 6 let. Výrobky pro trvalou ochranu se vyrábí z plastů (nejčastěji polypropylen nebo vysokohustotní polyetylen) a jsou odolné proti UV záření a povětrnostním vlivům. Jejich funkční životnost je minimálně 25 let.
Dle struktury výrobku se tyto rozdělují na několik základních typů:
Sítě
Plošné výrobky s otevřenou strukturou vyrobené nejčastěji z kokosových nebo jutových vláken. Laickou veřejností jsou často nazývány jako "kokosové nebo jutové geotextilie". Platí, že čím je svah strmější, používají se sítě s vyšší hustotou (menšími oky). Např. jutová síť s plošnou hmotností 500 g/m2, kokosová síť se 400 g/m2 (oka cca 35 x 35 mm, 35% pokrytí povrchu svahu) se používají na svazích se sklonem do 40°, na strmějších svazích se používá síť s plošnou hmotností 700 g/m2 (oka cca 20 x 20 mm, 60% pokrytí povrchu) a vyšší.
 |  |  |
| Jutová protierozní síť 500 g/m2 | Kokosová protirozní síť 400 g/m2 | Kokosová protirozní síť 700 g/m2 |
Rohože
Rohože jsou plošné výrobky vyrobené ze slámy, kokosu, popř. jejich kombinace se používají vedle protierozní ochrany i pro mulčování. Mají 100% pokrytí povrchu svahu a plošnou hmotnost kolem 350 g/m2. Jsou z obou stran zpevněny buď jutovou nebo plastovou síťovinou. Na trhu jsou dostupné i kokosové rohože „vše v jednom“ jako např. kokosová rohož s mulčovací fólií nebo kokosová rohož s travním osivem.
 |  |  |
Slaměná a kokosová mulčovací rohož | Kokosová mulčovací rohož | Kokosová mulčovací rohož s fólií |
Ekotextilie
Plošné výrobky s plným pokrytím povrchu svahu. Na první pohled vypadají ekotextilie jako klasické textilie nebo geotextilie, ale na rozdíl od nich jsou vyrobené z recyklované biomasy, tedy plně rozložitelné. Často se využívají typicky v ekozahradách jako alternativa k tradičním mulčovacím materiálům. Více informací o ekotextiliích.
 |
Rozložitelná přírodní ekotextilie |
Georohože
Georohože jsou prostorové výrobky se 100% pokrytí povrchu svahu někdy nazývané také protierozní matrace. Jsou vyrobeny z plastu, popř. kombinované s přírodními vlákny a jsou obecně účinnější než výrobky plošné a proto se častěji používají na svazích s vyšším erozivním namáháním. Většinu z nich je nutné je při instalaci přehrnout zeminou a poté tvoří trvalou oporu kořenovému systému.
 |  |
Trvalá protierozní georohož | Trvalá protierozní georohož s výplní z kokosových vláken |
Kokosové válce
U dlouhých strmých svahů nemusí být samotná plošná ochrana dostatečná a tekoucí voda může dosahovat vysoké energie. Po vrstevnicích svahu (kolmo na směr proudění) se proto umísťují přerušovače proudění. Dříve se používala dřevěná prkna, dnes se začínají prosazovat kokosové válce. Jejich použití významně zpomalí tok vody a zachytí případný splach zeminy.
 |
Kokosové válce pro zadržování splavené zeminy |
Geobuňky
Na svazích, které jsou trvale smáčené nebo pod vlivem tekoucí vody se používají například tzv. geobuňky. Jsou vyrobené z plastu a jedná se o trojrozměrnou propustnou konstrukci o výšce od 10 do 30 cm ve tvaru včelího plástu vyplněné zeminou nebo kamenivem. Stěny geobuněk zabraňují sesouvání i odplavování zeminy a být děrované pro dosažení vyšší vodopropustnosti. Další možností je využití betonových tvárnic, v určitých případech i plastových dlaždic.
 |
Geobuňky pro protierozní ochranu a zlepšení podloží |
Instalace protierozních výrobků
Instalace výrobků s plošnou strukturou (sítě, rohože, ekotextilie) probíhá v několika základních krocích. V první fázi se svah očistí od kamenů, plevele, dřevěných a jiných nesourodých úlomků, veškeré prohlubně se vyplní zeminou a nakonec se svah překryje a vyrovná humózní vrstvou v mocnosti 50 – 75 mm s případným výsevem travního osiva. Následně se v koruně a patě svahu vyhloubí takzvané kotevní rýhy, široké minimálně 500 mm a hluboké 250 mm. V horní rýze se přichytí volný konec role protierozního výrobku pomocí kotevních prvků a zbytek role se rozvine shora dolů po spádnici svahu. Vyrovnají se veškeré nerovnosti, výrobek se dále přikotví i po ploše a v patě svahu, zasypou se kotevní rýhy. V případě nutnosti se nainstalují kokosové válce jako přerušovače proudění.
Výrobky s prostorovou strukturou (georohože) se instalují obdobným způsobem, jediný rozdíl činí prosypání dodatečnou vrstvou ornice v poslední fázi instalace (po plošném zakotvení). U prostorových georohoží se část kořenového systému drží přímo ve struktuře výrobku, který jej trvale vyztužuje a výsledná ochrana svahu dosahuje maximálního účinku.
Při instalaci geobuněk se svah rovněž urovnává, krycí vrstva ornice pod geobuňkami však ztrácí smysl, protože výška geobuňky se pohybuje až v desítkách cm. Rovněž požadavky na kotevní příkop v koruně svahu nejsou tolik striktní, zde se dá lokálně zvýšit počet kotevních prvků a příkop vynechat. Naopak speciální pozornost je třeba věnovat roztažení výrobku po ploše tak, aby bylo dosaženo předepsaného počtu buněk na m2, následně se buňky plošně kotví. Výplň geobuněk by měla o 25 – 50 mm přesahovat jejich horní hranu, lze je překrýt ornicí a osít nebo ponechat zásyp pouze kamenivem.
Při výsadbě keřů nebo stromů se nejprve tyto vysadí a poté se provede instalace protierozní ochrany a to tak, že se výrobek se v nezbytně nutné délce rozřízne ve směru po spádnici svahu. Jako kotevní prvky se používají kolíky a skoby z biodegradabilního plastu, tvrdého dřeva nebo oceli. Vzájemné rozteče v rastru se volí s ohledem na sklon svahu. U mírnějších svahů (1:4 ≈ 14° až 1:3 ≈ 18°) od 1 do 2 ks/m2 a u svahů strmých (1:2 ≈ 27° až 1:1 = 45°) od 2 do 4 ks/m2. Jediné geobuňky se kotví masivnějšími ocelovými trny v délkách a roztečích specifikovanými nejlépe projektem.
Jak vybrat správný typ protierozního výrobku?
Rozhodujícími faktory pro posouzení vhodnosti při výběru typu protierozní ochrany jsou:
- intenzita namáhání (četnost srážek, rychlost proudění)
- druh, struktura a vlastnosti zemin svahu
- sklon a délka svahu
- hustota a typ rostlinného pokryvu
Dalším neméně důležitým aspektem kvalitativního fungování protierozní ochrany, mimo správnost návrhu, je správnost provedení a bezpodmínečné dodržení technologického postupu udávaného výrobcem.