Pro zlepšení vlastností neúnosného podloží se obvykle používavá zpevňování lomovým kamenem nebo chemická stabilizace. V poslední době se jako další způsob zpevnění kontrukčních vrstev stále častěji používají geomříže, které v kombinaci se zeminou vytváří mechanicky stabilizovanou vrstvu. V principu jde o využití zaklínění zrnitého zásypu do struktury geomříže.
Použití stabilizovaných podkladních vrstev je velmi široké. Používá se při výstavbě železnic, silnic, parkovišť a odstavných ploch, při výstavbě dočasných komunikací a v poslední době i při zakládání nových výrobních, skladových nebo prodejních hal na základových deskách na neúnosných podložích.
Jako první se z geosyntetick pro zvyšování únosnosti podloží používaly geotextilie. Geotextilie se však vzhledem ke své struktuře musí spoléhat pouze na povrchové tření a to je nedostatečné k zabezpečení laterálního zadržení částic výplně pod působícím zatížením.
Geotextilie tak působí pod zpevněnými plochami pouze jako určitá tahová membrána. Chceme-li zmobilizovat jakýmkoliv způsobem její pevnost a přenést tak sílu do výztuhy, musí dojít k její svislé deformaci. To ale způsobí vytvoření kolejí na povrchu vrstvy v řádu jednotek až desítek centimetrů v závislosti na měkkosti podloží. A tyto deformace však nejsou u pozemních a inženýrských staveb přípustné.
Geomříže jsou výztužná geosyntetika s otevřenou strukturou - mají čtvercové nebo trojúhelníkové otvory. Zrnitý materiál navršený a zhutňovaný nad těmito geomříží proniká přes její otvory a vytváří tak efekt vzájemného "zazubení" mezi částicemi zeminy a geomříží. Toto zazubení mezi geomříží a zrnitým zásypem zabraňuje laterálním posunům částic na bázi podkladní vrstvy. Pomocí tohoto mechanismu přenáší geomříže horizontální smykové síly a tím zvyšuje únosnost měkkého podloží.
U geosyntetik využívajících mechanismus zazubení již v nové terminologii nehovoříme o výztužné nýbrž o stabilizační funkci.
Zkoušením návrhových parametrů různých typů stabilizačních geomříží pomocí celé řady testování a výzkumů prováděných renomovanými zahraničními laboratořemi, bylo následně možné určit jejich klíčové vlastnosti ovlivňující stabilizační funkci. Těmito klíčovými vlastnostmi jsou příčný profil žebra (tvar, velikost), tuhost žebra, účinnost spoje, velikost oka v návaznosti na frakci použitého zrnitého materiálu a zejména rovinná tuhost nikoliv však tahová pevnost, jak se mnohdy chybně uvádí.
Monolitická geomříž s trojúhelníkovým otvorem | ![]() |
Monolitická geomříž se čtvercovým otvorem | ![]() |
Tkaná geomříž se čtvercovým otvorem | ![]() |
![]() Zvýšení únosnosti kolejového lože | ![]() Zpevnění podkladních vrstev na náměstí v Olomouci | ![]() Stabilizace podkladních vrstev v Přibyslavi |
Zdarma | +420 548 218 901 |
technikageomat..eu |
Nebojíme se vyjet do terénu a řešit problém na místě.